㤠2

Základní pojem

Pro účely tohoto nařízení se rozumí nejvyšší přípustnou hodnotou hluku nebo vibrací  hygienický limit, stanovený pro místa pobytu osob z hlediska ochrany jejich zdraví před nepříznivými účinky hluku nebo vibrací.“.

Hluk na pracovištích

§ 3

Ustálený a proměnný hluk

            (1) Hodnoty ustáleného a proměnného hluku na pracovištích se vyjadřují ekvivalentními hladinami akustického tlaku A LAeq,T. Pro účely hodnocení se stanovuje normovaná hladina expozice hluku pro běžnou dobu trvání pracovního dne 8 h L_EX,8h, směnová hladina expozice hluku případně hladina expozice hluku normovaná na jmenovitý osmihodinový den pro týdenní expozici L _EX,w. Hluková zátěž se vyjadřuje expozicí hluku A E_AT.

            (2) Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A pro osmihodinovou pracovní dobu LAeq.8h, kterou je nejvyšší přípustná normovaná hladina expozice hluku pro běžnou dobu trvání pracovního dne 8 h LEX,8h, případně nejvyšší přípustná hladina expozice hluku normovaná na jmenovitý osmihodinový pracovní den pro týdenní expozici LEX,w se stanoví součtem základní hladiny akustického tlaku A 85 dB a korekcí přihlížejících k druhu vykonávané činnosti podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení. Nejvyšší přípustná směnová expozice hluku A EA,8h na pracovišti pro druh činnosti ve skupině VI podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení je 3 640 Pa2s.

(3) Hodnocení podle průměrné týdenní expozice hluku normované na jmenovitý osmihodinový pracovní den se může použít pouze na pracovištích, na kterých není pracovní doba v průběhu pracovního týdne rovnoměrně rozložena nebo na kterých se hluk na pracovišti v průběhu týdne sice značně mění, ale jednotlivé týdenní expozice hluku se významně neliší.

§ 4

Hluk s výraznými tónovými složkami

(1) Hluk s výraznými tónovými složkami na pracovištích se vyjadřuje a hodnotí jako hluk ustálený a proměnný.

 (2) Nejvyšší přípustné hladiny akustického tlaku se však snižují o 5 dB, pokud má hluk tónový charakter, který je prokazatelný kmitočtovou analýzou v třetinooktávových pásmech. Pokud lze tónový charakter hluku prokázat úzkopásmovou analýzou v kmitočtových pásmech s poměrnou šířkou 6 procent nebo subjektivně, snižují se  nejvyšší přípustné hodnoty o 2 dB.

§ 5

Impulsní hluk

            (1) Hodnoty impulsního hluku na pracovištích se vyjadřují špičkovými hodnotami akustického tlaku C, špičkovými hladinami akustického tlaku C a ekvivalentními hladinami akustického tlaku A při časové charakteristice I L_AIeq,T.

            (2) Nejvyšší přípustná špičková hodnota akustického tlaku C je 200 Pa, nejvyšší přípustná špičková hladina akustického tlaku C je 140 dB.

(3) Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A při časové charakteristice I normovaná pro osmihodinovou pracovní dobu L_AIeq,8h se stanoví součtem základní hladiny akustického  tlaku A 85 dB a korekcí přihlížejících k druhu vykonávané činnosti podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení. Nejvyšší přípustná směnová expozice hluku A EAI,8h na pracovišti pro činnost ve skupině VI podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení je 3 640 Pa2s.

 (4) Není-li hluk na pracovišti tvořen výlučně impulsním hlukem, ale spočívá v kombinaci impulsního a ustáleného nebo proměnného hluku, vyjadřuje se jako hluk proměnný. Stejně tak se vyjadřuje hluková zátěž. Je-li v tomto případě prokázán významný podíl složky impulsního hluku na velikost ekvivalentní hladiny akustického tlaku A L_Aeq,T  (tj. L_AIeq,T - L_Aeq,T  > 5,0 dB), snižuje se nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A stanovená ve shodě s ustanovením § 3 o 5 dB.

§ 6

Vysokofrekvenční hluk

            (1) Vysokofrekvenční hluk na pracovištích se vyjadřuje ekvivalentními hladinami akustického tlaku L_teq,T v třetinooktávových pásmech o středním kmitočtu 8 až 16 kHz.

            (2) Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku vysokofrekvenčního hluku v třetinooktávových pásmech 8, 10, 12,5 a 16 kHz pro osmihodinovou pracovní dobu se u tohoto hluku stanoví součtem základní hladiny akustického tlaku v třetinooktávovém pásmu Lteq,8h = 70 dB a korekcí přihlížejících k druhu vykonávané činnosti podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení.

            (3) Na pracovištích s hlukem o dominantním kmitočtu v pásmu 16 až 20 kHz se vysokofrekvenční hluk hodnotí na základě ekvivalentních hladin akustického tlaku L_ueq,T v kmitočtových pásmech o šíři 6 % (jedna dvanáctina oktávy). Nejvyšší přípustné ekvivalentní hladiny akustického tlaku pro osmihodinovou pracovní dobu se pro tuto kmitočtovou oblast stanoví součtem základních hodnot akustického tlaku uvedených v příloze č. 3 k tomuto nařízení a korekcí přihlížejících k druhu vykonávané činnosti podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení.

§ 7

Ultrazvuk

            (1) Ultrazvuk se na pracovištích vyjadřuje ekvivalentními hladinami akustického tlaku L_teq,T v třetinooktávových pásmech o středním kmitočtu 20 až 40 kHz.

            (2) Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku ultrazvuku pro osmihodinovou pracovní dobu v třetinooktávových pásmech 20, 25, 31,5 a 40 kHz se stanoví součtem základní hladiny akustického tlaku ultrazvuku v třetinooktávových pásmech Lteq,8h = 105 dB a korekcí přihlížejících k druhu vykonávané činnosti podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení.

§ 8

Infrazvuk a nízkofrekvenční hluk

       „(1) Hodnoty infrazvuku  na pracovištích se vyjadřují ekvivalentními hladinami akustického tlaku G infrazvuku L_Geq,T , nebo tehdy , je-li  třeba určit kmitočtové složení infrazvuku hladinami akustického tlaku L_teq v třetinooktávových pásmech 1 až 16 Hz. Hodnoty nízkofrekvenčního hluku  se vyjadřují ekvivalentními hladinami akustického tlaku L_teq,T  v třetinooktávových pásmech  o středním kmitočtu 20 až 40 Hz.“.

            (2) Nejvyšší přípustné ekvivalentní hladiny akustického tlaku G infrazvuku a nízkofrekvenčního hluku pro osmihodinovou pracovní dobu se stanoví součtem základní hladiny LGeq,8h = 116 dB a korekcí přihlížejících k druhu vykonávané činnosti podle přílohy č. 4 k tomuto nařízení.

            (3) Nejvyšší přípustné ekvivalentní hladiny akustického tlaku infrazvuku pro osmihodinovou pracovní dobu v třetinooktávových pásmech 1 až 16 Hz se stanoví součtem základní hladiny Lteq,8h = 110 dB a korekcí přihlížejících k druhu vykonávané činnosti podle přílohy č. 4 k tomuto nařízení.

            (4) Nejvyšší přípustné ekvivalentní hladiny akustického tlaku nízkofrekvenčního hluku pro osmihodinovou pracovní dobu v třetinooktávových pásmech 20 až 40 Hz se stanoví součtem základní hladiny Lteq,8h = 105 dB a korekcí přihlížejících k druhu vykonávané činnosti podle přílohy č. 4 k tomuto nařízení.

            (5) Při krátkodobé expozici nesmí maximální hladiny akustického tlaku infrazvuku v třetinooktávových pásmech 1 až 16 Hz na pracovištích překročit hodnotu L_ptmax = 137 dB. V třetinooktávových pásmech 20 až 40 Hz nesmí být překročena hodnota L_ptmax = 132 dB.

§ 9

  Nejvyšší přípustné hodnoty směnové expozice hluku pro jinou než osmihodinovou denní dobu expozice hluku T v minutách se stanoví tak, že

a) ke stanoveným nejvyšším přípustným hladinám pro osmihodinovou pracovní dobu v hluku  L_Aeq,8h se připočte korekce K_T, která se stanoví podle vztahu

                                            K_T = 10 log (480/T), [dB],

b)  stanovená nejvyšší přípustná hodnota pro osmihodinovou pracovní dobu v hluku  E_A,8h se vynásobí faktorem k_T, který se stanoví podle vztahu

                                            k_T = 480/T/,    [-].

§ 10

Osobní ochranné pracovní prostředky proti hluku

            (1) Tam, kde vzniká nebezpečí, že bude překročena denní osobní expozice hluku 85 dB(A), musí být poskytnuty pracujícím osobní ochranné pracovní prostředky proti hluku.

            (2) V případě, kdy denní osobní expozice hluku překračuje 90 dB(A) nebo kde špičková hodnota akustického tlaku C je větší než 200 Pa, musí pracující používat osobní ochranné pracovní prostředky proti hluku, účinné v oblasti hladin hluku, které se při práci vyskytují.

Hluk v chráněném venkovním prostoru, v chráněných vnitřních prostorech staveb a v chráněných venkovních prostorech staveb

§ 11

Nejvyšší přípustné hodnoty hluku v chráněných vnitřních prostorech staveb

            (1) Hodnoty hluku se vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A L_Aeq,T a maximální hladinou akustického tlaku A L_pAmax. V denní době se stanoví pro osm souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin, v noční době pro nejhlučnější hodinu. Pro hluk z dopravy na veřejných komunikacích a železnicích a pro hluk z leteckého provozu se stanoví pro celou denní a noční dobu.²⁾

            (2) Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A se stanoví pro hluky pronikající vzduchem zvenčí součtem základní hladiny akustického tlaku L_Aeq,T = 40 dB a korekcí přihlížejících k využití prostorů a denní době podle přílohy č. 5 k tomuto nařízení. Obsahuje-li hluk výrazné tónové složky nebo má-li výrazný informační charakter, jako například elektroakusticky zesilovaná řeč, přičítá se další korekce - 5 dB.

            (3) Nejvyšší přípustná maximální hladina akustického tlaku A se stanoví pro hluky šířící se ze zdrojů uvnitř budovy součtem základní maximální hladiny hluku L_pAmax = 40 dB a korekcí přihlížejících k využití prostoru a denní době podle přílohy č. 5 k tomuto nařízení. Obsahuje-li hluk výrazné tónové složky nebo má výrazně informativní charakter, jako například elektroakusticky zesilovaná řeč, přičítá se další korekce - 5 dB. Za hluk ze zdrojů uvnitř budovy se pokládá i hluk ze zdrojů, umístěných mimo posuzovaný objekt, pronikající do těchto objektů jiným způsobem než vzduchem, to znamená konstrukcemi nebo podložím.

  (4) Při provádění  stavebních úprav na základě stavebního povolení nebo ohlášení uvnitř budovy je v pracovních dnech v době od 7 do 21 hodin přípustná korekce +15 dB k nejvyšší přípustné hladině akustického tlaku A stanovené podle odstavce 2. Nejvyšší přípustná hodnota hluku ze stavební činnosti se pro dobu kratší než 14 hodin vypočte způsobem uvedeným v příloze č. 5 k tomuto nařízení. Věta první a druhá se nevztahuje na zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče, pokud jsou stavební práce prováděny za provozu těchto zařízení.

 (5) Střední doba dozvuku ve školních nehudebních učebnách a ve společných místnostech pro předškolní děti nesmí přesáhnout 1,0 s, ve sportovních halách, tělocvičnách a chodbách školských a zdravotnických staveb 2,0 s. U nových staveb, nástaveb a přístaveb musí být dodrženy hodnoty optimální doby dozvuku podle příslušné technické normy ³⁾.

            (6) Nejvyšší přípustná hodnota ekvivalentní hladiny akustického tlaku A pro zvuk elektronicky zesilované hudby se stanoví pro hudební produkce při společenské zábavě na hodnotu L_Aeq,T = 95 dB a pro koncertní produkce elektronicky zesilované hudby hodnotou L_Aeq,T = 100 dB pro prostor uvnitř hlediště, pro dobu T = 4 hodiny maximálně. Dodržení limitů podle odstavce 5 ve vnitřním prostoru zábavních podniků neznamená automaticky dodržení hygienických limitů v okolních chráněných prostorech a v chráněném venkovním prostoru.

------------------------------------------------------------------

²⁾ § 34odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb. , o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů

³⁾ ČSN 730527 Akustika – Projektování v oboru prostorové akustiky – Prostory pro kulturní účely – Prostory ve školách – Prostory pro veřejné účely.

                                                                              § 12

Nejvyšší přípustné hodnoty hluku v  chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech staveb

(1) Hodnoty hluku XX  se vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A L_Aeq,T. V denní době se stanoví pro osm souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin, v noční době pro nejhlučnější hodinu, pro hluk z dopravy na veřejných komunikacích a pro hluk z leteckého provozu se stanoví pro celou denní a noční dobu.  Vysokoenergetický impulsní hluk se vyjadřuje hladinou zvukové expozice C L_CE  jednotlivých impulsů.

(2) Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A XX (s výjimkou hluku z leteckého provozu a vysokoenergetického impulsního hluku) se stanoví součtem základní hladiny hluku L_Aeq,T = 50 dB a příslušné korekce pro denní nebo noční dobu a místo podle přílohy č. 6 k tomuto nařízení. Pro vysoce impulsní hluk se připočte další korekce XX  - 12 dB.  Obsahuje-li hluk výrazné tónové složky nebo má-li výrazný informační charakter, jako např. elektroakusticky zesilovaná řeč, přičítá se další korekce - 5 dB.

(3) Nejvyšší přípustná hladina zvukové expozice L_CRE pro jednotlivé vysokoenergetické hlukové impulsy je 128 dB. Hladina zvukové expozice L_CRE se pro jednotlivé vysokoenergetické hlukové impulsy vypočte způsobem uvedeným v příloze č. 6 k tomuto nařízení.

XX (4) Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A XX z leteckého provozu se stanoví součtem základní hladiny hluku L_Aeq,T = 65 dB a příslušné korekce pro denní a noční dobu a místo podle přílohy č. 7 k tomuto nařízení.

XX(5) Pro provádění nových staveb a změn dokončených staveb  je v době od 7 do 21 hodin přípustná korekce + 10 dB k XXnejvyšší přípustné ekvivalentní hladině akustického tlaku A stanovené podle  odstavce 2. Nejvyšší přípustná hodnota hluku ze stavební činnosti XX se pro dobu kratší než 14 hodin vypočte způsobem uvedeným v příloze č. 6 k tomuto nařízení.

(6) Pokud by bylo technicky prokázáno, že ve stávající zástavbě po vyčerpání všech prostředků její ochrany před hlukem, není technicky možné dodržet ustanovení odstavců 1 až 4, je nutné potřebnou ochranu chráněných vnitřních prostorů staveb před hlukem zajistit tak, aby bylo vyhověno podmínkám stanoveným v § 11. Přitom musí být zachována možnost  jejich potřebného větrání.

§ 13

Nejvyšší přípustné hodnoty vibrací

 (1) Vibrace působící na člověka na pracovištích, ve stavbách s obytnými a pobytovými místnostmi  a celkové vertikální vibrace o kmitočtu nižším než 0,5 Hz se vyjadřují

a) průměrnou váženou hladinou zrychlení vibrací L _aw v dB nebo váženou efektivní hodnotou zrychlení vibrací a _ew  v m.s^-2 ,

b) průměrnými hladinami zrychlení vibrací v třetinooktávových kmitočtových pásmech L _at v dB nebo efektivními hodnotami zrychlení vibrací v třetinooktávových kmitočtových pásmech a _et  v m.s^-2 ,

c) průměrnou souhrnnou váženou hladinou zrychlení vibrací L _vw v dB nebo souhrnnou váženou efektivní hodnotou zrychlení a _vw v m.s^-2 v případě segmentálních vibrací přenášených na ruce.“.

             (2) V případě celkových vibrací, vibrací ve stavbách, vibrací přenášených zvláštním  způsobem a vertikálních  vibrací o kmitočtu nižším než 0,5 Hz se  nejvyšší přípustné hodnoty vztahují pouze na jeden směr  translačních vibrací podle  souřadné soustavy člověka. U vibrací  přenášených  na  ruce  se  nejvyšší  přípustné  hodnoty vibrací vztahují k souhrnné hodnotě translačních vibrací stanovené z vážených hodnot  zrychlení ve třech  ortogonálních směrech podle souřadné soustavy ruky.

            (3)  Pásmo  kmitočtů,  ve  kterém  je  třeba hodnotit vibrace z hlediska jejich  možného nepříznivého působení  na člověka (dále jen  "sledované  pásmo  kmitočtů")  a  pro  které  jsou  stanoveny nejvyšší  přípustné hodnoty  vibrací, je  v závislosti  na způsobu nebo podmínkách přenosu uvedeno v příloze č. 8 k tomuto nařízení.

            (4)  Stanovené  nejvyšší  přípustné  hodnoty  se  vztahují na ustálené  i proměnné  vibrace a  otřesy (rázy),  pokud hlavní část jejich energie je obsažena ve sledovaném kmitočtovém pásmu.

            (5) Hladiny  zrychlení vibrací a  efektivní hodnoty zrychlení vibrací jsou vzájemně zastupitelné veličiny vibrací.

     (6) Nejvyšší přípustné hodnoty vibrací se vztahují na vibrace přenášené z okolního prostředí na člověka. V závislosti na způsobu přenosu  a okolních  podmínkách jsou  stanoveny nejvyšší přípustné hodnoty celkových vertikálních  a horizontálních vibrací, nejvyšší přípustné hodnoty vibrací přenášených  na ruce, nejvyšší přípustné hodnoty vibrací přenášených zvláštním způsobem, nejvyšší přípustné hodnoty vibrací  ve stavbách pro bydlení  a ve stavbách občanského vybavení  a  nejvyšší  přípustné  hodnoty  celkových  vertikálních vibrací o kmitočtu nižším než 0,5 Hz.

§14

Nejvyšší přípustné hodnoty celkových vertikálních a horizontálních vibrací

(1)                   Nejvyšší přípustné hladiny zrychlení celkových vertikálních vibrací v třetinooktávových pásmech L_atp platné pro osmihodinovou pracovní dobu  a nejvyšší přípustné efektivní hodnoty zrychlení celkových vertikálních vibrací v třetinooktávových pásmech a_etp platné pro osmihodinovou pracovní dobu jsou uvedeny v příloze č. 9 k tomuto nařízení.

(2)  Nejvyšší přípustná vážená hladina zrychlení celkových vertikálních vibrací L_awp platná pro osmihodinovou pracovní dobu je 110 dB.  Nejvyšší přípustná vážená efektivní hodnota  zrychlení  vertikálních  vibrací   a_etp   platná pro osmihodinovou pracovní dobu je 0,315 m.s^-2.

(3)  Nejvyšší přípustné hladiny zrychlení celkových horizontálních vibrací v třetinooktávových pásmech L_atp platné pro osmihodinovou pracovní dobu a nejvyšší efektivní hodnoty zrychlení celkových horizontálních vibrací v třetinooktávových pásmech a_etp platné pro osmihodinovou  pracovní dobu jsou uvedeny v příloze č. 9 k tomuto nařízení

(4)  Nejvyšší přípustná vážená hladina zrychlení celkových horizontálních vibrací L_awp platná pro osmihodinovou pracovní dobu je 107 dB.  Nejvyšší přípustná vážená efektivní hodnota zrychlení celkových horizontálních vibrací a_etp platná pro osmihodinovou pracovní dobu je 0,22 m.s^-2.“.

§ 16

Nejvyšší přípustné hodnoty vibrací přenášených na ruce

            (1)  Nejvyšší  přípustné  souhrnné  hladiny zrychlení vibrací přenášených  na  ruce  pro  třetinooktávová  pásma  L_atp, případně nejvyšší  souhrnné  efektivní  hodnoty  zrychlení  a_etp platné pro osmihodinovou pracovní dobu  jsou uvedeny v příloze č.  9 k tomuto nařízení.

     (2)  Nejvyšší  přípustná  souhrnná  vážená  hladina zrychlení vibrací  přenášených  na  ruce   L_avwp  platná  pro  osmihodinovou pracovní  dobu  je  123  dB.  Nejvyšší  přípustná  souhrnná vážená hodnota  zrychlení vibrací  přenášených  na  ruce a_vwp  platná pro osmihodinovou pracovní dobu je 1,4 m.s^-2.

§ 17

Nejvyšší přípustné hodnoty vibrací přenášených zvláštním způsobem

     Nejvyšší  přípustná  hladina  zrychlení  vibrací  přenášených zvláštním   způsobem  Latp   pro  všechna   třetinooktávová  pásma sledované frekvenční oblasti a  pro osmihodinovou pracovní dobu je 100 dB.

§ 18

Nejvyšší přípustné hodnoty vibrací na pracovištích pro jinou než osmihodinovou denní pracovní dobu

     (1)  Nejvyšší přípustné  hodnoty zrychlení  vibrací pro jinou denní pracovní dobu T se stanoví tak, že se k stanoveným nejvyšším přípustným  hodnotám   pro  osmihodinovou  pracovní   dobu  La,8hp připočte korekce KT, která se stanoví podle vztahu

                   KT = 10 log (480/T), [dB],

kde

T je pracovní doba ve vibracích v minutách za směnu.

            (2)  Při  hodnocení  je  třeba  výsledky  měření,  to znamená hodnoty průměrných hladin zrychlení vibrací, vyhodnotit rovněž pro dobu T.

     (3) Korekce  KT na jinou  než osmihodinovou dobu  expozice se nepoužívá  pro  hodnocení  místních  vibrací přenášených zvláštním způsobem.

     (4) Korekce KT pro dobu expozice celkovým vibracím kratší než 10 minut za směnu je stejná  jako korekce pro dobu expozice T = 10 minut.

     (5) Korekce KT pro dobu  expozice vibracím přenášeným na ruce kratší  než 20  minut za  směnu je  stejná jako  korekce pro  dobu expozice T = 20 minut.

§ 18a

Stanovení průměrné expozice vibracím za více pracovních dnů

  (1) Pokud se požaduje průměrování expozic vibracím za více pracovních dnů a uvažujeme-li se například expozice vibracím normované na jmenovitou dobu pracovního týdne 40 h, může se průměrná hladina L_aw za celou dobu určit z hodnot (L_aw)_í pro každý den podle vztahu:

L_aw = 10 log ,      dB

n ... počet pracovních dnů během pracovního týdne.

Stejným postupem se určí průměrná efektivní hodnota zrychlení vibrací za více dnů

            a_ew = ,            m.s^-2

             (2) Hodnocení podle průměrné týdenní expozice vibracím normované na jmenovitý osmihodinový pracovní den se může použít pouze na pracovištích, na kterých není pracovní doba rovnoměrně rozložena nebo na kterých se vibrace na pracovišti v průběhu týdne sice značně mění, ale jednotlivé týdenní expozice vibracím se významně neliší.".

Vibrace v chráněných vnitřních prostorech staveb

§ 19

Nejvyšší přípustné hodnoty vibrací v chráněných vnitřních prostorech staveb

            (1)  Nejvyšší  přípustné  hodnoty  vibrací  v chráněných vnitřních prostorech   se  vztahují  na horizontální a vertikální vibrace v místě pobytu osob.

     (2) Nejvyšší  přípustné hladiny zrychlení  vibrací v  chráněných vnitřních prostorech v třetinooktávových  pásmech  L_atp  jsou  dány  součtem základních hodnot  zrychlení  vibrací  uvedených  v  příloze  č.  10 k tomuto nařízení  a  korekcí  na  využití  místnosti,  denní dobu a povahu vibrací podle přílohy č. 11  k tomuto nařízení. Nejvyšší přípustné efektivní  hodnoty zrychlení  vibrací v  třetinooktávových pásmech a_etp  jsou dány  součinem základních  efektivních hodnot zrychlení vibrací  uvedených v  příloze č.  10 k  tomuto nařízení  a korekcí podle přílohy č. 11 k tomuto nařízení.

     (3) Nejvyšší přípustná vážená  hladina zrychlení vibrací L_awp stavebních konstrukcí  v chráněných vnitřních prostorech  je v  závislosti na  typu prostoru,  denní době a povaze vibrací  uvedena v  tabulkách č.  1  a  2 přílohy  č. 12  k tomuto nařízení.

             (4)  Největší  přípustné  vážené  efektivní hodnoty zrychlení vibrací  a_ewp  v chráněných vnitřních prostorech jsou v  závislosti na typu prostoru, denní  době a povaze vibrací  uvedeny v  tabulkách č.  1  a  2 přílohy  č. 12  k tomuto nařízení.

§ 20

Nejvyšší přípustné hodnoty vertikálních vibrací o kmitočtu nižším než 0,5 Hz

            (1) Největší přípustné hodnoty  vibrací o kmitočtu nižším než 0,5 Hz  se  vztahují  k  místům  pobytu  osob, zejména k pracovním místům  na  samojízdných   strojích.  Udávané  největší  přípustné hodnoty je  nutno dodržet z hlediska  omezení vzniku kinetóz. Tyto hodnoty  se netýkají  hodnocení dopravních  prostředků z hlediska komfortu.

     (2)  Nejvyšší   přípustné  hladiny  zrychlení   vibrací  L_atp a nejvyšší přípustné efektivní hodnoty a_etp pro vibrace o kmitočtu nižším  než  0,5  Hz  se  stanoví  podle  přílohy  č.  13 k tomuto nařízení.

     (3)  Nejvyšší přípustné  vážené hladiny  a hodnoty  zrychlení vibrací o kmitočtu nižším než 0,5  Hz jsou uvedeny v příloze č. 14 k tomuto nařízení.

§ 21

Způsob měření a hodnocení hluku a vibrací

     Při  měření a  hodnocení hluku  a vibrací  se postupuje podle normových  metod,  kterými  se  rozumí  metody  obsažené  v české technické normě, jejichž dodržením  se výsledek co do záchytnosti, přesnosti  a reprodukovatelnosti  výsledků považuje  za prokázaný. Při použití  jiné než normové metody  musí být doloženo, že  co do záchytnosti, přesnosti  a reprodukovatelnosti jsou výsledky srovnatelné s výsledky normové metody. Při měření hluku a vibrací se uvádějí nejistoty měření, které musí být uplatněny  při hodnocení naměřených hodnot.

§ 22

Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2004.

Předseda vlády:

Ministr zdravotnictví:

Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 502/2000 Sb.

Vysvětlení pojmů, vymezení veličin

1.      Slyšitelný XX zvuk je postupné podélné vlnění v pružném prostředí, XX jehož kmitočet se nachází v pásmu 16 Hz až 20 kHz.

2.      Vysokofrekvenční XX zvuk je slyšitelný XX zvuk s výraznými frekvenčními složkami v XX pásmu kmitočtů vyšších než 8 kHz.

3.      Ultrazvuk XX je postupné podélné vlnění v pružném prostředí, jehož kmitočet je nad pásmem slyšitelných kmitočtů.

4.      Nízkofrekvenční XX zvuk je slyšitelný zvuk s výraznými frekvenčními složkami v XXpásmu kmitočtů nižších než XX100 Hz, na pracovištích nižších než 50 Hz.

5.      Infrazvuk XX XX  je postupné podélné vlnění v pružném prostředí, jehož kmitočet je pod pásmem slyšitelných kmitočtů.

6.      Hluk s výraznými tónovými složkami je hluk v jehož třetinooktávovém frekvenčním spektru hladina akustického tlaku  v některé třetině oktávy převyšuje hladinu akustického tlaku v sousedících třetinooktávových pásmech o více než 5 dB. Za tónový zvuk se považuje též hudba a zpěv.

7.      Ustálený hluk je hluk, jehož hladina akustického tlaku se v daném místě nemění v závislosti na čase o více než 5 dB.

8.      Proměnný hluk je hluk, jehož hladina akustického tlaku se v daném místě mění v závislosti na čase o více než 5 dB.

9.      Impuls je jednorázový akustický děj, kratší než 0,2 s, převyšující nejméně o 10 dB hluk pozadí.

10.  Impulsní hluk je hluk tvořený jedním impulsem nebo sledem XX impulsů; kdy doba trvání každého impulsu je kratší než XX 0,2 s a impulsy následují po sobě v intervalech delších než 0,01 s.

11.  Vysoce impulsní hluk je tvořen impulsy ve venkovním prostoru, jejichž zdrojem je střelbaXX.z ručních zbraní, kování kovů, tlučení, nastřelování hřebíků, buchary, zarážení pilot, výstředníkové lisy, pneumatická kladiva a sbíječky, nárazy při posunování vagónů nebo podobné zdroje.

12.  Vysokoenergetický impulsní hluk je tvořen impulsy ve venkovním prostoru, jejichž zdrojem jsou výbuchy v lomech a dolech, sonické třesky, demoliční a průmyslové procesy s pomocí výbušnin, střelba z těžkých zbraní, zkoušky výbušnin a další zdroje výbuchů, jejichž ekvivalentní hmotnost TNT překračuje 25 g a podobné zdroje.

13.  Hladina akustického tlaku L_p se vyjadřuje v dB a je určena vztahem

L_p = 20 log( p/p_o )   dB

kde

p   je okamžitý akustický tlak v Pa,

p_o   je referenční akustický tlak v Pa,

p_o = 2.10^-5 Pa .XX

14.  Hladina akustického tlaku v třetinooktávovém pásmu L_pt je hladina akustického tlaku stanovená v kmitočtovém pásmu o šíři jedné třetiny oktávy.XX

15.  XXŠpičková hladina akustického tlaku L_{p peak} je nejvyšší okamžitá hladina akustického tlaku v daném časovém intervalu.

16.  Maximální hladina akustického tlaku  XXL_{p max} je nejvyšší  hladina akustického tlaku XX

17.  Ekvivalentní hladina akustického tlaku XX  L_eq,T je určena vztahem

  L_eq,T  =  10 log {(1/T) }    dB,

 popřípadě

L_eq,T = 10 log (1/T) 10^{0,1 L(t)} dt           dB,

kde

p (t)     je okamžitý akustický tlak v XX v Pa,

L(t)      je okamžitá hladina akustického tlaku v dB,

T          je doba, ke které se ekvivalentní hladina vztahuje.

 VYSVĚTLIVKY

a) Doba T použitá pro přímé měření nebo pro výpočet L_eq,T se vybírá  tak, aby dávala výsledky, které jsou repre­zentativní pro celou dobu trvání pracovní doby nebo dobu působení hluku.

b) Pro ustálený hluk, jehož hladina se nemění, je L _eq,T numericky shodná s hladinou akustického tlaku L _p .

18. Expozice XX zvuku E_T je určena vztahem

E_T =                                             Pa ² . s

kde

T je doba, na kterou se vztahuje údaj o expozici XX zvuku v s,

       p(t) je okamžitý akustický tlak v Pa.

l9. Hladina expozice zvuku L _ET je určena vztahem

      L _ET = 10.log (E_T / E₀ )                                            dB

      kde

E ₀   je referenční  expozice zvuku v Pa^{2 .} s

E ₀ = 4.10^-10  Pa² . s

případně

L _ET = L _eq,T + 10.log (T/T₀ )                                  dB

kde

T je doba v s, ke které se ekvivalentní hladina vztahuje

T ₀  je referenční časový interval 1 s

20. Pro vyjádření vlivu na zdraví se při vyjadřování akustického tlaku, expozice hluku a jejich  hladin používá frekvenční vážení filtry A a C dle IEC 651 a G dle ČSN ISO 7196. Použité vážení se musí použít v označení veličiny, např.:

L _pA , L _{pAmax ,} L _{pC peak,} L _Aeq,T , L _CE .

21. Směnová hladina expozice hluku L _EX,8h je dána vztahem

L _EX,8h = L _Aeq,Te  + 10 log (T_e / T_o ),       dB

kde je

            L _Aeq,Te  - ekvivalentní hladina akustického tlaku A pro dobu T_e

                                   T_e       - efektivní doba trvání pracovního dne, tj. denní doba trvání osobní hlukové expozice pracujícího,

                T_o             - referenční doba (8 h = 28 800 s).

22. Týdenní hladina expozice hluku L _EX,w je dána vztahem

L _EX,w  = 10 log (1/5)  10^0,1(LEX,8h)k        dB

kde (L _EX,8h )_k  jsou hodnoty L _EX,8h  pro každý z m pracovních dnů uvažovaného pracovního týdne.

23. Doba dozvuku je doba potřebná k poklesu hladiny akustického tlaku v uzavřeném prostoru o 60 dB po vypnutí zdroje zvuku daného kmitočtu nebo kmitočtového pásma.

24. Střední doba dozvuku T_stř, doba dozvuku zprůměrovaná z hodnot v oktávových pásmech od 250 Hz do 4000 Hz nebo v třetinooktávových pásmech od 200 Hz do 5000 Hz.

25.  Hlavní pozemní komunikace jsou dálnice, silnice I. a II. třídy a místní komunikace I. a II. třídy.

26.  Stará hluková zátěž je stav hlučnosti ve venkovním prostoru působený hlukem z dopravy na veřejných komunikacích, který v  tomto prostoru existoval k 1.1.2001.

27. Nejistota měření je odhad intervalu hodnot přiřazený výsledku měření, o němž se tvrdí, že uvnitř leží správná hodnota.

28. Ráz (mechanický ráz) je náhlá změna určující veličiny vibrací, která v soustavě vybudí přechodové vzruchy.

29. Otřes je jednorázový děj, při kterém se změní poloha mechanické soustavy v krátkém čase. Otřes je charakterizován náhlou změnou určující veličiny.

30. Určující veličina vibrací je veličina, která popisuje vibrace. Pro potřeby hygienického hodnocení vibrací se jako určující veličina používá hladina zrychlení vibrací L_a a efektivní hodnota zrychlení vibrací a_e.

31.  Hladina zrychlení vibrací L_a je určena vztahem

L_a = 20 log (a/a₀)               dB

kde

a    je okamžité zrychlení vibrací v m.s^-2

a₀    je referenční hladina zrychlení vibrací v m.s.^-2

a₀ = 10^-6 m.s^-2.

32. Efektivní hodnota zrychlení vibrací a_e je určena vztahem

a_e =              m.s^-2

kde

a(t)   je okamžité zrychlení v m.s^-2

T   je doba, pro kterou je třeba určit efektivní hodnotu zrychlení v s.

33. Vážená hladina zrychlení vibrací L_aw je hladina zrychlení vibrací, která odpovídá kmitočtové korekci pro daný způsob a podmínky přenosu a směr vibrací. Vyjadřuje se v dB.

34. Souhrnná vážená hladina zrychlení je dána vektorovým součtem vážených efektivních hodnot zrychlení ve třech ortogonálních osách.

35. Vibrace přenášené na ruce jsou vibrace, které se přenášejí z vibrující rukojeti nebo jiného předmětu přidržovaného rukou, zejména na ruce exponované osoby (např. vibrace přenášené na pracující z rukojeti ručního mechanizovaného nářadí, vibrace přenášené z  řídítek nebo volantu).

36. Celkové vibrace jsou vibrace, které se přenášejí na sedící nebo stojící osobu z vibrujícího sedadla, podlahy nebo plošiny tak, že způsobují vibrace celého organismu. Rozlišují se horizontální nebo vertikální celkové vibrace.

Vibrace přenášené na ležící osobu lze hodnotit jako celkové jen v těch případech, kdy je zabráněno (např. polštářováním) přenosu vibrací kmitočtů vyšších než 20 Hz na páteř a hlavu. V tomto případě se vibrace rovnoběžné s podélnou osou těla posuzují způsobem platným pro vertikální vibrace a vibrace ve směrech kolmých na podélnou osu těla se posuzují způsobem platným pro horizontální vibrace.

Není-li zabráněno přenosu intenzivních vibrací o kmitočtu větším než 20 Hz přímo na páteř a hlavu, posuzují se vibrace pře­nášené na ležící osobu jako vibrace přenášené zvláštním způsobem.

37. Vibrace přenášené zvláštním způsobem jsou vibrace, které se nemohou označit ani jako celkové vibrace, ani jako vibrace přenášené na ruce; zařazují se sem zejména vibrace, které způsobují intenzívní kmitání horní části páteře i hlavy (např. působení vibrací přenosných motorových křovinořezů.

                                                               „Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 502/2000 Sb.

Korekce pro stanovení nejvyšších přípustných hodnot hluku v pracovním prostředí

 Korekce na druh činnosti

¹⁾ Je-li hluk  způsoben nevýrobním zařízením  (například větracím,    vyhřívacím  nebo   jiným  technickým  zařízením   staveb)  nebo  proniká-li ze sousedních prostorů, nahrazují se korekce na druh    činnosti korekcí - 15 dB.

²⁾ Za  mimořádné nároky  se například  považuje dorozumívání cizím    jazykem nebo může-li v důsledku selhání  dojít k významné škodě  nebo k poškození zdraví.

³⁾ Pro druh činnosti skupiny I  až IV (duševní práce) lze používat dobu  hodnocení  kratší  než  8  hodin.  Jako doba hodnocení se v tomto případě přednostně volí doba trvání rušivého hluku.

   „Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 502/2000 Sb.

Nejvyšší přípustné ekvivalentní hladiny akustického tlaku vysokofrekvenčního hluku v úzkých kmitočtových pásmech  o šíři 6 procent

                                                               „Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 502/2000 Sb.

Korekce na druh vykonávané činnosti při expozici infrazvuku

a nízkofrekvenčnímu hluku