Novela nařízení vlády č.148/2006 Sb. – bouře ve sklenici vody
Novela nařízení vlády č.148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, které schválila vláda ve středu 24. 8. 2011, vzedmula novou vlnu odporu tzv. protihlukových aktivistů a různých právních servisů. Přišli s obviněním, že novela obsahuje skryté navýšení limitů díky, jak říkají, vpašování tolerovatelné odchylky, takže nyní budou všechna měření v neprospěch exponovaných osob.
O co tedy jde ve skutečnosti? Měření hodnoty libovolné veličiny je vždy zatíženo určitou nejistotou. (vyjadřuje se hodnotou tzv. „rozšířené kombinované nejistoty“). Tato nejistota se musí brát v úvahu při rozhodování, zda výsledek měření splňuje nějaký stanovený administrativní limit (např. hygienický limit hluku), tedy zda dochází k naplnění protiprávního stavu nebo nikoliv.
Pokud totiž naměřená hodnota leží v pásmu nejistoty tvořící tzv. „šedou zónu“ kolem hodnoty limitu (tedy v pásmu, jehož horní hranice je dána hodnotu limitu s přičtenou hodnotou nejistoty a spodní pak hodnotou limitu s odečtenou hodnotou nejistoty), nelze spolehlivě rozhodnout, zda dochází k překročení nebo nepřekročení limitu. Při opakovaných měřeních za stejných podmínek totiž naměříme se stejnou pravděpodobností jak překročení, tak nepřekročení limitu. Představme si, že naměříme např. 59,5 dB a prohlásíme situaci vzhledem k limitu 60 dB za vyhovující, pak třeba hned při následujícím měření naměříme 60,5 dB a měli bychom tutéž situaci vyhlásit za nevyhovující a tak stále dál. Přitom všechna měření jsou správná! I laik musí dospět k závěru, že rozhodovat tímto způsobem bez uvážení nejistoty měření je zcela absurdní. Abychom tedy mohli objektivně a správně rozhodnout o naplnění protiprávního stavu, musíme vycházet z hodnot, kdy je zaručeno, že limitní hodnota bude prokazatelně, tedy prakticky se 100% pravděpodobností, překročena. A to jsou hodnoty ležící nad pásmem nejistoty, tedy nad „šedou zónou“.
Nejde tedy o nějakou tolerovatelnou odchylku, navíc skrytě vpašovanou vládou či Ministerstvem zdravotnictví, ale o standardní postup při hodnocení měření a zjišťování shody vycházející ze statistických zákonitostí a elementární logiky. Takto postupují orgány ochrany veřejného zdraví (KHS a Ministerstvo zdravotnictví) při kontrole provozu zdrojů hluku a řešení stížností občanů na hluk, tedy při řízeních „z moci úřední“. Rozhodování orgánů státního zdravotního dozoru na úrovní tzv. horního rozhodovacího limitu (tedy limit s přičtenou nejistotou nebo naměřená hodnota s odečtenou nejistotou) popsané výše je zakotveno již v Metodickém návodu pro měření a hodnocení hluku v mimopracovním prostředí Ministerstva zdravotnictví č.j. HEM-300-11.12.01-34065 ze dne 11.12.2001, příloha E (publikováno ve Věstníku MZ, částka 1, leden 2002). Prakticky se používá od roku 2000, tedy od doby, kdy bylo uvádění nejistot do měření a hodnocení hluku v komunálním prostředí zavedeno. Tedy žádné nebo dokonce skryté vpašování.
Schválená novela nařízení vlády tento princip pouze přepisuje do právně závazného předpisu. Vlastní princip se však NEMĚNÍ. Znamená to tedy, že úroveň kontroly míry ochrany zdraví prostřednictvím státních orgánů se oproti minulé úpravě NEMĚNÍ.
Výše uvedená fakta by měli aktivističtí alarmisté i různé právní servisy, které novináři ochotně vydávají za experty, znát. Jenže pak by nebylo proč křičet a o čem psát. Proč psát o něčem, co je vlastně v pořádku.
Novinky
Ministerstvo zdravotnictví a Národní referenční laboratoř pro komunální hluk uspořádaly seminář Politika ochrany zdraví před hlukem v ČR ... »více
Konzultační dny NRL pro komunální hluk 2024
Konzultační dny NRL proběhly koncem ledna v Brně ... »více
Nové metodické doporučení
Metodické doporučení pro krajské hygienické stanice a Hygienickou stanici hl. m. Prahy k součinnosti s DESÚ ... »více
Pf 2024
Přejeme vám vše dobré v novém roce ... »více
»Zobrazit všechny aktuality