FAQ - Větrné elektrárny

Část 1 - Část vliv hluku VtE na zdraví“

1) Právní a metodický základ

Které právní předpisy, normy, technické pokyny nebo interní metodické pokyny upravují hodnocení infrazvuku a nízkofrekvenčního hluku z větrných turbín?
Z hlediska odborného (Světová zdravotnická organizace, WHO), legislativního (Evropská komise, EK) ani technického (International Organization for Standardization, ISO) není v současné době k dispozici žádná obecně akceptovaná metodika posuzování a hodnocení infrazvuku z provozu větrných elektráren (dále i „VtE“). V České republice není pro posuzování infrazvuku z VtE k dispozici samostatná a obecně zavedená metodika hodnocení v rámci hlukových studií. Česká legislativa nestanoví samostatný metodický rámec pro prognózu a hodnocení infrazvuku z VtE v mimopracovním prostředí. Z českého právního prostředí ((nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů, (dále i „NV č. 272/2011 Sb.“)) ani metodického prostředí ((Metodický návod pro měření a hodnocení hluku v mimopracovním prostředí, uveřejněný ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví ČR, částka 14/2023, (dále i „MNKom“)) proto nevyplývá jednotný závazný postup, jak infrazvuk z VtE samostatně posuzovat.
Je infrazvuk větrných turbín pod 20 Hz posuzován (hodnocen) v obytném prostředí?
Infrazvuk z žádných zdrojů hluku není v obytných prostorách samostatně posuzován (hodnocen).
Jaká expoziční kritéria, doporučení nebo limity se používají?
V komunálním (nepracovním, mimopracovním) prostředí nejsou samostatně pro infrazvuk stanoveny hygienické limity hluku (NV č. 272/2011 Sb.) ani doporučené hodnoty WHO.

Ad 2) Posuzované veličiny a parametry

Jaký frekvenční rozsah je zahrnut v posouzení a jaká je nejnižší uvažovaná frekvence?
V oblasti třetinooktávových pásem 6,3 Hz - 20 kHz, v oblasti úzkopásmové analýzy od 0 Hz.
Používají se třetinooktávová spektra, úzkopásmová spektra nebo časový průběh změn tlaku?
Třetinooktávová spektra a úzkopásmová spektra se používají, časový průběh změn tlaku se samostatně neposuzuje. Časový záznam hladin akustického tlaku je možné zobrazit ve standardní periodě 1s.
Jsou výsledky vyjádřeny pomocí hladin vážených A, C, G, nebo Z, nebo jako nevážené hladina akustického tlaku?
Širokopásmové hodnoty jsou váženy filtrem „A“, spektra filtrem „Z“ = nevážené hladiny akustického tlaku, prakticky jsou to synonyma. Historicky bylo prováděno zpracování dat filtrem „G“ s doporučenou hodnotou LG = 90 dB dle normy ČSN ISO 7198 (Akustika-Frekvenční váhová funkce pro měření infrazvuku). Protože však hluk VtE tuto hodnotu běžně splňoval, nebylo dále v této praxi pokračováno. Systém je nahrazen detekcí tónové složky v oblasti měřeného spektra hluku (6,3 Hz - 20 kHz). V případě kladné detekce je aplikována korekce na tónovou složku k základnímu hygienickému limitu dle NV č. 272/2011 Sb. a primárně se řeší odstranění této tónové složky.
Jsou hladiny vyhodnocovány venku, uvnitř nebo v obou případech? 
Standardně se měří, a tím i hodnotí, v chráněném venkovním prostoru (staveb), v případě potřeby je měření provedeno, a tím i hodnoceno i v chráněném vnitřním prostoru staveb. Chráněné prostory definuje zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Jaké se používají periody průměrování (doba vzorkování) a statistické deskriptory?
Podle starší verze EN ISO 61400-11 (Větrné elektrárny-Část11: Metodika měření hluku) byla perioda 1 minuta, podle nové verze 10s. Statistické deskriptory (N-procentní hladiny) se nepoužívají.

Ad 3) Zdrojová data o větrné elektrárně

Jaký je předpokládaný výrobce větrné turbíny, model, výška stožáru (hub), průměr rotoru a provozní režim?
Vycházejí z technických podkladů výrobce dodaných zákazníkem jak pro hlukovou studii, tak pro měření tzn. používají se aktuální technické údaje daného zdroje a nepoužívají se žádné předpoklady nebo standardizované údaje.
Jaká celková hladina akustického výkonu a frekvenčně závislá spektra akustického výkonu se používají?
Podle dat výrobce, buď měřených, nebo výpočtových. Spektra se používají třetinooktávová.
Zahrnuje informace o zdroji frekvence pod 20 Hz a oblast lopatkové frekvence (BPF)?
Ne.
Jak jsou reprezentovány periodické a pulzující charakteristiky infrazvuku větrné turbíny?
Nejsou, v 10s intervalu jsou tyto jevy energeticky průměrovány.

Ad 4) Výpočet šíření hluku

Které výpočtové metody, software, a verze softwaru jsou používány nebo doporučeny?
Výpočet je prováděn standardně podle ČSN ISO 9613-2 (Akustika - Útlum při šíření zvuku ve venkovním prostoru - Část 2: Obecná metoda výpočtu). Lze použít všechny výpočtové SW, které obsahují výpočet dle normy ČSN ISO 9613-2, např. LimA, Hluk+.
Jaký je validovaný frekvenční rozsah metody?
Slovo „validovaný“ se u frekvenčního rozsahu nepoužívá.  Frekvenční rozsah je standardně 50 Hz - 10 kHz.
Byla metoda validována pro frekvence pod 20 Hz a konkrétně pod 10 Hz?
U některých komerčních SW např. LimaA je možný výpočet i od 4 Hz.
Jak se zohledňují terén, stabilita atmosféry, střih větru, teplotní gradient a atmosférická refrakce?
Národní referenční laboratoř pro komunální hluk (dále i „NRL“) doporučuje terén uvažovat odrazivý. Stabilita atmosféry se neřeší. Střih větru se řeší uvažováním rychlosti větru ve výšce gondoly (podle měření se uvažují podmínky ve směru větru, downwind), teplota se uvažuje 10 °C, vlhkost 70 %, neměří se při inverzních podmínkách.
Jaké podmínky šíření v noci a po větru se berou v úvahu?
Výpočet je prováděn podle ČSN ISO 9613-2 (Akustika - Útlum při šíření zvuku ve venkovním prostoru - Část 2: Obecná metoda výpočtu) standardně pro teplotu 10°C a relativní vlhkost 70%  v třetinooktávových pásmech pro spektrum dané VtE. Standardně není ve výpočtu uvažován histogram směrů a rychlostí větru, je tedy počítán nejhorší možný stav, kdy VtE má kulovou charakteristiku vyzařování, tzn. že VtE je natočena směrem k výpočtovému bodu. V případě více VtE se uvažuje, že všechny jsou natočeny směrem k výpočtovému bodu, tj. uvažuje se nejhorší situace, která prakticky v reálu nenastane.
Jak se kombinují příspěvky z několika turbín?
Počítají se všechny VtE ve vzdálenosti cca 2 až 3 km.
Jak se řeší infrazvukové vlivy větrných turbín umístěných ve vzdálenostech větších než přibližně 2 - 3 km, zejména za stabilních nočních atmosférických podmínek, které jsou pro šíření na dlouhé vzdálenosti příznivé?
Neřeší. Hladiny infrazvuku nejsou žádným předpisem WHO limitovány. I v případě hypotetického limitu na úrovni prahů slyšení na jednotlivých frekvencích jsou tyto hodnoty dodrženy již ve vzdálenosti míst měření, viz výše.
Jak se v predikčních výpočtech zachází s infrazvukovými složkami zdroje pod 20 Hz, pokud nejsou k dispozici data od výrobce?
V infrazvukové oblasti výpočty neprobíhají. I kdyby probíhaly, tak při hodnocení filtrem „A“ neovlivní výslednou hodnotu. Historicky probíhaly výpočty z měřených dat vážením filtrem „G“, ale ani tato data nepřekračovala hodnotu doporučenou v normě. Hodnocení tedy probíhá pouze porovnáním měřených dat s hodnotami prahu slyšení na jednotlivých frekvencích. 
Provedla NRL nějakou validaci, která by prokázala, že ČSN ISO 9613-2 poskytuje spolehlivé předpovědi šíření pro frekvence pod 20 Hz a zejména pod 10 Hz nebo se na ni spoléhá? 
NRL není autorem mezinárodních technických norem ISO.  Příslušné technické normy ISO byly převzaty do systému českých technických norem ČSN. Podle ust. § 20 odst.1 NV č. 272/2011 Sb. platí, že: „při měření hluku a vibrací a při hodnocení hluku a vibrací se postupuje podle metod a terminologie týkajících se oborů elektroakustiky, akustiky a vibrací, obsažených v příslušných českých technických normách. Při jejich dodržení se výsledek považuje za prokázaný.“

Ad 5) Metody měření

Které mikrofony, mikrobarometry nebo tlakové senzory se používají?
V souladu s MNKom se k měření hluku v komunálním prostředí používají měřicí přístroje třídy 1 vyhovující požadavkům ČSN EN 61672-1 (Elektroakustika-Zvukoměry – Část 1: Technické požadavky). Při frekvenční analýze se používají pásmové filtry třídy 1, které splňují požadavky ČSN EN 61260. Měřicí mikrofony, zvukoměry tř. 1 a pásmové filtry jsou zařazeny ve vyhlášce č. 345/2002 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu, ve znění pozdějších předpisů, jako stanovená měřidla, která podle zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, podléhají úřednímu ověření stanoveného měřidla. Všechna stanovená měřidla používaná k měření hluku v mimopracovním prostředí musí mít platný ověřovací list. K měření infrazvuku podle ČSN ISO 7196 (Akustika-Frekvenční váhová funkce pro měření infrazvuku) se použije zvukoměr 1. třídy ověřený ve shodě s ČSN EN 61672-1 v pásmu frekvencí minimálně od 10 Hz do 20 kHz. Akreditovaná laboratoř Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě (dále i ZUOVA), jehož je NRL součástí, používá mikrofony B&K 4189, B&K 4193. Tlakové senzory se nepoužívají. Měření atmosférického tlaku se provádí běžným ověřeným přístrojem.
Jaký je kalibrovaný spodní frekvenční limit celého měřícího systému?
Zvukoměry a mikrofony se nekalibrují, ale ověřují.  ZUOVA, používá při měření hluku z provozu VtE zvukoměry B&K. Při ověření měřící soupravy se zvukoměry B&K 2270 kontrolují od 6,3 Hz, což neznamená, že pod 6,3 Hz neměří, ale není známo zkreslení (odchylka). Mikrofon je kontrolován i od 1 Hz.
Jaká se používá vzorkovací frekvence, doba měření a frekvenční rozlišení?
1 s (100 ms, 10 ms), podle počtu stavů cca 1 hodina na jeden měřený stav, filtry se používají „A“ a „Z“. Měří se v denní až noční době v závislosti na rychlosti a směru větru. Neměří se při inverzních podmínkách.
Jak se oddělují fluktuace tlaku vyvolané větrem od infrazvuku generovaného turbínou?
Měřením hluku VtE a pozadí zvlášť.
Jsou porovnávány doby chodu a vypnutí turbíny?
Ano. Je to standardní postup.
Jak se identifikuje charakteristika lopatkové frekvence (BPF)?
Úzkopásmovou analýzou.
Jak se posuzuje oblast lopatkové frekvence pod 1 Hz u moderních velkých větrných turbín?
Moderní velké větrné turbíny v ČR nestojí. Největší VtE v ČR jsou Vestas V110 s průměrem rotoru 110 m, Vestas V112 s průměrem rotoru 112 m a Enercon E138 s průměrem rotoru 138 m. Oblast lopatkové frekvence se posuzuje úzkopásmovou analýzou do 500 Hz, resp. 200 Hz s šířkou pásma 0,3125 Hz, resp. 0,125 Hz.
Jaký kalibrovaný kompletní řetězec se používá pro měření pod 2 Hz? Uveďte prosím zdokumentovanou frekvenční charakteristiku a kalibraci kompletního měřicího systému, včetně, pokud je to relevantní:
  • senzoru nebo mikrofonu,
  • předzesilovače,
  • zvukoměru, analyzátoru nebo systému pro sběr dat,
  • filtrů,
  • kalibračního postupu,
  • a případného systému pro redukci hluku větru. 
Mikrofon B&K 4193, který je určen pro měření infrazvuku a nízkofrekvenčního hluku, má nízký vlastní šum a deklarovaný frekvenční rozsah 70 mHz – 20 kHz. Kalibrační graf výrobce začíná na frekvenci 1 Hz. Zvukoměr B&K 2270 má širokopásmový lineární rozsah 0,5 Hz – 20 kHz. 
Dotazy na systém ověření je třeba směřovat na výrobce zvukoměrů a mikrofonů nebo Český metrologický institut. NRL uvedenou informací nedisponuje. 
Jaká je dokumentovaná frekvenční odezva, amplitudová odezva, fázová odezva, vlastní šum a nejistota měření celého měřicího řetězce pod 10 Hz a pod 2 Hz? Pokud taková dokumentace existuje, žádáme o kopie nebo odkaz. 
Výrobce v technické dokumentaci veřejně dostupné zde: https://www.bksv.com/ /media/literature/Product-Data/bp2214.ashx  udává u mikrofonu B&K 4193 nejnižší limitní frekvenci (-3 dB) 0,01 - 0,05 Hz. Podrobnější informace lze získat u konkrétního výrobce zvukoměrů a mikrofonů.
Jak jsou do hodnocení zahrnuty stabilní noční atmosférické podmínky a teplotní inverze? 
V podmínkách teplotní inverze se standardně neměří, ranní doba měření koliduje i se zpěvem ptactva. Měření se v některých případech protáhne do nočních hodin. V měřených datech není zjevná závislost na meteorologii, jasná závislost je na rychlosti větru.
Pokud tyto podmínky nejsou zahrnuty, jsou konečné závěry výslovně omezeny na meteorologické podmínky, za kterých byla měření nebo výpočty šíření skutečně provedeny?
Ne. Výsledkem posouzení není mnoho měření při různých meteorologických podmínkách, ale jedno měření při co největším rozsahu rychlostí větru. Již nyní je období, kdy je možné hluk z provozu VtE měřit s ohledem na vhodné meteorologické podmínky, velmi krátké a omezené.
Proč se měření neprovádějí za inverzních podmínek, když takové podmínky mohou podporovat šíření na velké vzdálenosti? 
V podmínkách teplotní inverze se standardně neměří, ranní doba měření koliduje i se zpěvem ptactva. Měří se ve vzdálenostech řádově stovek metrů, což nenaplňuje slova „na velké vzdálenosti“. Ve velkých vzdálenostech (řádově kilometry) je hladina hluku menší než v místech měření.
Jak lze posoudit pulzující infrazvukové tlakové fluktuace, pokud je metoda energeticky zprůměrňuje za 10 sekund?
Zatím není k dispozici standardní metodika měření a hodnocení amplitudové modulace (dále i „AM“), např. technická norma ISO.
Provádí se nějaká samostatná analýza v časové doméně?
Zatím ne. Případný vliv AM na lidské zdraví není dosud v epidemiologických studiích spolehlivě prokázán.
Jsou zaznamenávány a ukládány měřené časové záznamy tlaku, aby bylo možné provést následnou analýzu v časové doméně? Pokud ano, jsou tato data uchovávána a dostupná pro další analýzu?
Ano, jsou zaznamenávány a ukládány. Data jsou uchovávána a jsou dostupná po dobu stanovenou interními předpisy akreditované laboratoře.

Ad 6) Validace, nejistota a omezení

V porovnání s jakými měřeními v terénu byla metoda validována?
Téměř každá VtE je po realizaci výstavby měřena. Měřením různých VtE dochází k validaci metody měření.
Které validační studie prokazují, že metoda je spolehlivá pro moderní větrné turbíny s výškou náboje a průměrem rotoru podstatně větším než u starších větrných turbín?
Pokud jsou k dispozici, žádáme o odkaz nebo kopie takových validačních studií.
Žádné takové studie nejsou NRL známy. VtE se postupně zvětšují a souběžně s tím se mění metodika
měření. U současných turbín nebyla zjištěna žádná významná změna oproti starším a menším větrným elektrárnám. Současné elektrárny jsou měřeny i v oblasti infrazvuku a dosud nebyly NRL zjištěny žádné významné frekvenční složky v oblasti nízkofrekvenčního hluku a infrazvuku. Nové elektrárny jsou již navrhovány s ohledem na snížení emise hluku.
Jaká je odhadovaná nejistota při různých frekvencích a vzdálenostech?
Nejistota měření LAeq,T se pohybuje od cca 1,2 dB do 3 dB. Frekvenční nejistotu neumíme odhadnout.
Které části hodnocení spadají mimo validovaný rozsah metody?
Takové hodnocení se neprovádí.
Jak se tato omezení odrážejí v konečném závěru?
Konečný závěr (porovnání s hygienickými limity hluku) se provádí na základě naměřených hodnot, neřeší omezení. Hodnocení se provádí zvlášť pro terén v době měření a pro odrazivý terén, který představuje teoreticky nejhorší podmínky šíření hluku, tj. nejvyšší hlučnost. Měření se provádí na více místech pro získání charakteristiky útlumu terénu.

Novinky

109. akustický seminář ČsAS
Naše účast na 109. akustickém semináři ... »více
15.06.2026
Pf 2026
Hodně zdraví do nového roku! ... »více
11.12.2025
Hluk 2025
Naše aktivní účast na Konferenci Hluk 2025 ... »více
11.12.2025
Vysokorychlostní tratě: Hluk pod kontrolou
Naše účast na workshopu "Vysokorychlostní tratě: Hluk pod kontrolou" ... »více
23.10.2025
»Zobrazit všechny aktuality
 
Národní referenční laboratoř pro komunální hluk
Tvardkova 1191, 562 01 Ústí nad Orlicí